úterý 13. ledna 2015

10 nejlepších knih roku 2014

Musím prostě tenhle článek dát. To by jinak nešlo. Rok 2014 byl totiž úplně první rok v mém životě, kdy jsem začala číst jenom to, co opravdu chci. Žádná povinná beletrie do školy, ale čistě jen knihy, které toužím přečíst už nějaký ten pátek. Nebudou to teda publikace, které zrovna v tomto roce vyšly, ale taková všehochuť. A rozhodně to není žebříček od nejlepší po nejhorší, to bych asi nezvládla. Jsou seřazeny tak, jak jsem je četla. Tedy od začátku až do konce roku 2014. 

Na mém seznamu se dohromady objevuje 53 přečtených knih, ale skoro půlka jsou jen básnické sbírky nebo dramata ze začátku roku, když jsem ještě frčela literaturu na státnice. V roce 2014 jsem ale snad poprvé v životě přečetla strašně moc knih, které měly nejméně 300 stran, některé pokořily i hranici 600. A navíc, minulý rok byl vážně ve znamení hlavně světové literatury, kdy jsem doháněla svou neznalost a četla hodně bestsellerů!

V příštím roce jsem si na svém profilu na Goodreads stanovila, že chci přečíst 40 knih. No tak uvidíme! A teď jdeme na to ...

1) Šťastná kniha - Barbora Štastná


Autorka mého oblíbeného blogu vydává knihu, která je strašně milá a plná situací, které dozajista zná každá žena. I když je hodně prostoru věnováno dětem, krátké povídky jsou napsané strašně vtipně a naprosto trefně. Většinou vycházejí z Bářina života a její styl psaní mě prostě strašně baví. Píše třeba, proč je vždycky párty s alkoholem lepší, a mluví mi tak přímo z duše. :-D Do Báry a jejího blogu se zamilovala i moje mamka, a dodnes mi děkuje, že jsem jí k tak skvělé autorce dovedla.

2) Otevřená zpověď - André Agassi


Každý sportovní fanoušek u týhle knížky musel nutně zajuchat, protože je vážně skvělá. Odvážně napsaná a odhaluje zákulisí nejen tenisu, ale i Andrého osobního života, který nebyl vždy jen na vrcholu v záři fotografů. Nebojí se sám sebe zkritizovat, a opravdu otevřeně mluví nejen o sobě, ale i svém okolí, které mu ne vždy pomáhalo. Zase si ale uvědomuju, že je to napsáno jen z jeho úhlu pohledu, takže se to musí brát taky s rezervou. Intimní sonda do duše legendy tenisu, kterou musí ocenit každý, kdo má tento sport jen trochu rád.


3) Konec Prokrastinace - Petr Ludwig


Na tuhle knížku jsem psala už i recenzi, tak se nebudu zbytečně rozepisovat. Motivace "jak hovado" a po jejím přečtení budete chtít celý svůj život obrátit naruby. U mě se tak ale nestalo, protože většinu tam popisovaných problémů zatím nemám. ZATÍM. Dobrá a zábavná lekce o tom, jak si lépe organizovat čas, jak začít s návyky a co to vůbec prokrastinace je.


4) Zlodějka knih - Markus Zusak


Zlodějku řadím mezi vůbec ty nejlepší knihy, co jsem kdy četla. S tématem druhé světové války se potýkalo už hodně autorů, ale nikdo ji nezobrazil tak, jako Zusak. Nechat příběh vyprávět smrt a jako hlavní aktérku stvořit dívku, co miluje knížky - to se mi prostě přesně hodí do vkusu. I když je to kniha tlustá, a hodně lidí už tak zprvu odradí, nenechte se. Prvních sto stránek uteče jak mávnutím kouzelného proutku, a až příběh skončí, budete v slzách chtít, aby ještě pokračoval.


5) Kraď jako umělec - Austin Kleon


Právě dočítám Kleonovu druhou knihu, Ukaž co děláš, a musím říct, že jeho díla jsou stále lepší a lepší. Kraď jako umělec je opět velkým motivačním počinem, které vás chce donutit kreativně tvořit, aniž byste nutně museli být úplní géniové. Přečtete ji za necelou hodinku, a stejně jako u Konce prokrastinace, budete chtít svůj život navždy změnit. Já si alespoň uvědomila, že je dobře, sledovat své pracovní vzory a nechat se jimi inspirovat. Grafická lahůdka.

6) Hvězdy nám nepřály - John Green


Díla tohoto autora jsou pro mě největším průlomem roku, protože jestli mě sledujete na Instagramu, tak víte, že už mám doma skoro kompletní sbírk jeho knih. Hvězdy miluju ani ne tak pro ten šíleně dojemnej a smutnej námět k přemýšlení, ale styl vyprávění, kterým jej Green popsal. Tady taky začala má obsese ze čtení anglicky napsaných knih v originále, protože světovou literaturu už nikdy nebudu číst jinak, ehm, v češtině. Před četbou této knížky se vyvaruje jakéhokoliv očekávání, a jděte do toho s tím, že žádná nemáte, a že vás to nejspíš zklame. Já to tak udělala, a byla jsem nesmírně překvapená, jak mě to vzalo. Jo a mimochodem, další YA (young adult) knihy většinou strašně hejtuju. Viz Divergence atd.

7) Němci - Jakub Katalpa


Jedna z mála českých knih, co se mi minulý rok vážně líbila. A abych těch knížek o Židech, Němcích a 2 sv. válce nebylo málo, máme tu další. Je to skoro až detektivka, kdy se před vámi pomalu rozpíná příběh hlavní hrdinky a na konci přichází několik šoků hned najednou. Je to sice víc než co jiného popis nelehké doby, ale zase z jiného úhlu, z toho německého. V hodně moc věcech mi to připomnělo Gerthu Schnirch od Tučkové, kterou jsem v roce 2014 taky přečetla, ale výraznější dojem na mě nezanechala. Konec Němců níkdy nezapomenu, bomba!

8) Třináctý příběh - Diane Setterfield


Opět se dostáváme k jedné z knih, které budou patřit do mého šuplíčku těch nejoblíbenějších už navždy. Není to známá autorka, ale věřte, že příběh o dvojčatech vás vtáhne a už nepustí. Milovala jsem každou stránku, všechny zvraty a až do poslední vteřiny nevěděla, jak to skončí. Je tam hned několik dějových linek, které se pak spojí, a vy nebudete věřit vlastním očím. A pro všechny knižní maniaky, co může být lepšího, než kniha vyprávěná spisovatelkou?

9) Po strništi bos - Zdeněk Svěrák


Svěrák je prostě můj oblíbenec, a každá jeho kniha si našla v mém srdci své nezaměnitelné místo. Po strništi bos je krásná novela, vyprávěna z pohledu malého kluka, s velmi zřejmými autobiografickými prvky. A i když vám příběh vypráví malé dítě, některé momenty jsou zcela vážné, další zas rozverné a k pousmání. Zhltnete ji za velmi krátký čas a budete stejně jako já litovat, že není delší. Svěrák prostě umí, a né že ne.

10) Milénium - Stieg Larsson


Tady trochu podvádím, protože celé Milénium čítá tři knihy, ale já tuto sérii prostě zařadit musím. Ihned se vyhoupla mezi nejlepší detektivky, které jsem kdy četla. I hodně nesympatické postavy jsem si ihned zamilovala a vyjma několika hodně zdlouhavých popisných pasáží jsem hltala každou stránku. O hlavní hrdiny se bála a nedokázala sama rozluštit všechny záhady. A dalším velmi důležitým aspektem pro mě byla skutečnost, že se to celé odehrává v novinářském prostředí. Škoda jen, že spisovatel už nežije a nenapíše nic dalšího, protože se velmi rychle zařadil mezi mé nejoblíbenější tvůrce.

A vy mi prosím napište, co vás v roce 2014 totálně dostalo, a co by na mém seznamu čtení rozhodně nemělo chybět! 

8 komentářů:

  1. Milénium zbožňuju! Jen teda začátek byl nesmírně nudnej a zdlouhavej, ale pak to stálo za to =) Nicméně nemám odvahu se podívat na ten film, protože hlavní postavy mám v hlavě prostě svoje!

    OdpovědětVymazat
  2. Veľmi pekný článok. To je úžasné koľko kníh si za rok prečítala, a dúfam, že sa ti to splní aj tento rok. V prvom rade ti chcem popriať šťastný nový rok. Viem, je to trochu neskoro, ale stále je v podstate začiatok roku.
    Zlodejku kníh mám na poličke až priveľmi dlho. Film som videla a veľmi sa mi páčil, preto som na knihu neskutočne zvedavá a začnem ju v najbližšej dobe čítať.
    John Green sa zaradil medzi mojich najobľúbenejších autorov, čítala som od neho každú jednu knihu (okrem Let it snow - ale aj na ňu sa chystám) a veľmi sa mi jeho štýl a jeho príbehy páčia. Tiež som ich väčšinou čítala v originále, vlastne ako skoro každú knihu. Hrozne som si obľúbila čítanie po anglicky.

    OdpovědětVymazat
  3. Šťastná kniha mě také nadchla, dokonale mi padla do nálady :-) Na druhou stranu... Zlodějka knih ani Hvězdy nám nepřály nedokázaly naplnit má očekávání, Konec prokrastinace mi pak přišel úplně zbytečný... :-D

    Ale rozhodně doporučuji (pokud jsi nečetla) Janu Šrámkovou, potom Dějiny světla a Zvuk slunečních hodin, to je pár z mých loňských objevů :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Na zlodějku knih se v nejbližší době chystám a doufám, že nebudu zklamaná a hodně mě zaujal Třináctý příběh, takže díky za tip:)

    Jinak já byla z Hvězdy nám nepřáli hrozně zklamaná. Tím jak mi všichni tvrdili jak je knížka skvělá tak jsme od toho čekala něco jiného. A taky mě naštval ten konec, že Augustus umře, ale já už se pak nedovím co bylo sní! Trochu jak Císařský neduh :))

    OdpovědětVymazat
  5. Zrovna teď čtu Muži, kteří nenávidí ženy a hltám to jedním dechem :)
    Stejně tak jsem četla Hvězdy nám nepřály, ale to se mi teda víc líbil film, možná proto, že jsem jej viděla jako prvni :)
    A na Zlodějku knih se chystám záhy:))

    OdpovědětVymazat
  6. Ach, jak já ti závidím! Taky bych chtěla přečíst tolik knih! Já půlku semestru četla Roberta Fulghuma, teď o zkouškovém na útěchu :D Už se těším na léto, to bude víc času a nálady :)

    OdpovědětVymazat
  7. Krásné tipy, líbí se mi hlavně poslední tři. To vypadá na moji krevní skupinu. :)
    Poslední dobou čtu jen knížky do školy a příšerně mě to štve. Ale teď čtu (taky kvůli škole, jak jinak) Vzpomínky, co neuletí od Andronikové. A musím říct, zlatí současní autoři, to je tak úžasná změna od všech těch vlastenců a budovatelů! :D

    OdpovědětVymazat
  8. tyhle knižní články se mi vždycky líbí, většinu knih jsem totiž nečetla, a díky tobě zase objevím nějaké ty zajímavé :) abych se ale přiznala tak poslední dobou to čtení nějak zanedbávám :D

    OdpovědětVymazat