sobota 21. března 2015

Všechno a nic

Můj život připomíná velký kolotoč emocí, který se jednou za čas zastaví do úplného ticha a prázdna. V těch chvílích se nic neděje a já toužím po tom, aby se znovu roztočil. Ale když to udělá, nestíhám se dívat kolem sebe a modlím se, aby už ta jízda skončila. A jen jednou za velmi krátkou dobu existuje úplně vyvážený stav, který není hektický ani úplně nudný. Prostě něco mezi.

Nutno říct, že jsem asi i úspěšně zvládla zkouškové. Po těch letech studia už mě nedokáže nic rozhodit. A navíc, přehnalo se kolem mě to pověstné štěstíčko a na nejtěžší zkoušce celého studia jsem si vytáhla otázku, kterou jsem vážně moc chtěla. No neber to.... Ä přitom ty zkoušky byly možná daleko těžší, než jsem kdy zažila. Za semestr jsem třeba musela zvládnout semestrálku (přes 10 stran), prezentaci, dva průběžné testy a jeden závěrečný - a to byla konečná známka pouze jednoho předmětu.


Jako plus beru email s gratulováním od učitelky na sportovní žurnalistiku, ve kterém bylo napsáno. že jsem dosáhla nejvyššího bodového ohodnocení ze všech. Smíchej trochu píle s vášní a širokým sportovním rozhledem - a prostě se to stane!

Nový semestr, nová výzva


A sotva jsem se nadechla, už tu bylo zapisování rozvrhu, dlouho očekávaný koncert Eda Sheerana, který mě naprosto odbouchl a návštěva televize Nova, se kterou jsem nejméně počítala já sama. Život je ale nevyzpytatelný, to se mi potvrdilo už asi tisíckrát. Je to mrcha, která vás zavede na nejméně očekávané cesty a pošle vám věci, ve které už jste možná ani nedoufali.

Velkým "highlightem" nového semestru jsou hodiny s Jakubem Želeným z Událostí na ČT. Nikdy jsme nepotkala nikoho inspirativnějšího a o chodu veřejnoprávní televize teď vím o mnoho víc. Konečně ČT spadla z mého pomyslného nebe dolů na zem, a je pro mě daleko více hmatatelná. Asi tam vážně pracují i normální lidi, kteří dělají přehmaty a vše tam není tak dokonalé a perfektní, jak jsem si myslela. Díky bohu za to. Další třešničkou na dortu je pokračování sportovní žurnalistiky, ve které jsem snad ani nedoufala. A znovu nebudu chybět ani na jedné hodině.

Sporťačka


Pokud mě sledujete delší dobu, pak víte, že sport je můj život. A dělat sport v médiích byl můj velký sen už hodně dlouho. Jenže znáte to. Sen je něco nesplnitelného, k čemu se povětšinou ani nejde přiblížit. I já si myslela, že to tak vždycky bude, a ještě není vyloučeno, že tenhle sen opravdu zůstane jen v mé fantazii. Ale je fakt, že od poloviny února se výrazně blížím k tomu, abych si sama ověřila, co je a co není v mých silách.

Dostala jsem se totiž do redakce pro internetové stránky Nova Sport. A strašně chápu, že pro mnoho z vás to bude znít prostě špatně. Rozhodně to není cílová stanice, na které bych chtěla ustrnout, ale beru to jako slibný začátek, který mi může otevřít zamknuté dveře. Už po prvním dnu, který byl naprosto skvěle hektický, jsem za tuhle zkušenost nesmírně ráda. A před týdnem jsem dostala do ruky mikrofon, k sobě kameramana a "pustili mě do vody". Šla jsem sama na tiskovku, kde jsem po jejím skončení měla udělat rozhovor. A navíc s Šárkou Pančochovou, úžasnou snowboardistkou, pátou na olympiádě. Od začátku mé stáže už uběhl měsíc, který mi toho všeobecně dal hrozně moc.

Život


Na život v Praze už jsem si víc než zvykla. Poprvé jsem tu dokonce trávila i celý víkend, takže jsem tu zakotvila skoro na dva týdny. Sobotu i neděli jsem trávila v redakci, a odcházela až po večerních sportovních novinách.

Není snad nic krásnějšího, než slunečné dny v Praze. Nesmírně se těším, až s nejmilejší začneme podnikat miliardu výletů, na které se chystáme už od zimy. Nutno říct, že spolu už přes půl roku bydlíme, a šlape nám to skvěle. Obýváme jednu malou cimru, která je ale díky ní nejútulnější na světě. Díky školnímu semináři mám tu možnost každý týden chodit na jeden film, který se promítá v kinech, a tak mám poslední dobou pocit, že tomuto průmyslu propadám čím dál víc.

A jobovek by bylo víc, ale o nich možná až příště. Třeba o tom, jak jsem si sehnala další práci.


7 komentářů:

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  2. Pěkný článek :-) Moc gratuluju ke stáži. Chápu, že většina lidí asi nad Novou ofrňuje nos a popravdě já ji taky ráda nemám, ale jak říkáš, někde se začít musí, takže podle mě je to super! :-)
    A Jakub Železný byl i u nás na škole, teda jen na 1 přednášku, ale i tak byl hrozně super. Je to velký sympaťák :)

    OdpovědětVymazat
  3. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  4. Úžasný článok, plný pozitívnej energie, radosť čítať. Som za teba naozaj šťastná, je vidieť, že sa ti darí a ja ti to veľmi prajem. Už dlho tu nebol článok a ja som sa naň tak tešila a bola som zvedavá ako sa máš. Takže píš a píš, na všetko sa budem nesmierne tešiť :) Prajem ti naozaj krásny víkend!

    OdpovědětVymazat
  5. Ty máš Jakuba ráda? Nevím, jak učí, ale jinak je to neuvěřitelnej kretén!
    Co vlastně studuješ?

    OdpovědětVymazat
  6. držím palce, aby se Ti tvůj sen splnil, protože se do těch sportovních médií úplně hodíš :) pracovat v redakci, no páni jako zkušenost je to víc než dobrý, krásný start do budoucí kariéry :))
    tak mnoho úspěchů v dalším semestru :)

    OdpovědětVymazat
  7. Je super číst, že je někdo taky tak zapálený a nadšený z oboru, který studuje! (Když pominu stavy o zkouškové, kdy práva proklínám :D ) Jakub Železný je absolventem FF UP, byla jsem na jeho přednášce a debatě v rámci setkání slavných absolventů UP a je to opravdu inspirativní člověk, moc se mi povídání s ním líbilo!
    Držím moc moc palce, ať se ti plní sny dál! :)

    OdpovědětVymazat