pondělí 8. září 2014

Přečteno! Srpen 2014

zdroj: weheartit.com/suta_fam
Jakmile jednou chytnu čtecí slinu, hodně dlouho se mě nepustí. Vím, že když napíšu, že jsem přečetla 6 knížek za jeden měsíc, budete si myslet, že jsem nedělala nic jiného, než jen četla. Opak je ale pravdou, stihla jsem toho fakt hodně. Na začátku srpna jsem ale byla nemocná, a tak jsem toho díky ležení a nic nedělání přečetla hodně. Navíc jsem teď začala pravidelně jezdit do Prahy, a ta padesátiminutová jízda vlakem vydá v průměru na několik desítek přečtených stran.

Musím ale říct/napsat, že jsem na sebe docela pyšná, protože jsem si v tomhle měsíci na knihy našla času fakt hodně. Místo seriálů před spaním jsem si četla, což je u mě naprostá novinka!

A cože jsem to v měsíci srpnu přečetla?


1) Anthony Burgess - Mechanický pomeranč


Naprostá klasika, která ovlivnila nejednu generaci. Ačkoliv se strašně špatně ze začátku četla (pokud ji otevřete na jakékoliv stránce, zjistíte proč), zanechala ve mě naprosto nesmazatelný dojem, i když ne zrovna nejlepší. Přesně jako mnoho čtenářů na databazeknih.cz přiznávám, že jsem dlouho nevěděla, jestli se mi líbila, nebo ne. Myslím, že je to jedna z knih, kterou by měl každý člověk milující knihy přečíst, protože je strašně rozporuplná a kontroverzní.

A to, co se píše na obalu knihy - "prečíst ji až do konce znamená nikdy nezapomenout", je fakt pravda. Teď už se chystám na film.

Stručný popis: Hlavní postava, Alex, je vůdcem čtyřčlenné skupiny teenagerů, která se dopouští nejrůznějších násilností. Avšak Alex je chycen a dostává se do vězení, kde jej čeká hrůzný trest a řada nezamýšlených důsledků…


2) Austin Kleon - Kraď jako umělec



Tuhle knížku jsem prolítla v rekordním čase, protože je útlounká a čtivě napsaná. Stejně jako třeba Konec prokrastinace, i oná má dopomoci hlavně k další motivaci. Musím se ale přiznat, že si její velkou část už nepamatuju. Je ale několik myšlenek, které mi utkvěly - třeba nebát se "stalkovat" své vzory, dívat se, co a jak dělají. Aniž bychom to totiž věděli, v budoucnu se můžeme třeba právě podle nich nevědomky rozhodovat.

A další věc (tu nám vtloukali do hlavy každý den, když jsem studovala literaturu), nic nového vlastně už nikdy nevytvoříme - vše je složené ze starých děl, ale možná uchopené trochu jinak.

Stručný popis: Absolutní původnost v jakékoli oblasti tvorby je v digitální době nedosažitelný cíl. Vše, co vytvoříme, je produktem naší zkušenosti, a naše zkušenost je souhrn všeho, co prošlo našimi geny a smysly. Je nutné se s tím smířit. Tvorba už bude VŽDY krádež. Teď jde o to, jak krást (tvořit) se ctí: tedy tak, abychom navzdory všem výpůjčkám přinesli něco nového a měli z výsledků naší práce radost.

3) John Green - Hvězdy nám nepřály


Až po dvou letech do Čech dorazil obrovský boom knih Johna Greena a já ho včas zachytila. Ve Slovinsku jsem si schválně koupila její vydání v originále, tedy v angličtině, ale nechtěla jsem mít moc velká očekávání. Znáte mě - to, co je většinou nejprodávanější, se mi vůbec nelíbí. Šla jsem do knížky s minimem znalostí o jejím příběhu a vlastně jsem byla i trochu připravená na zklamání.

Nic takového se však nestalo, ale myslím, že velký podíl má na tom právě angličtina. Přečetla jsem ji bez větších obtíží za několik málo dní, a už teď vím, že si udělám anglickou kolekci knížek Johna Greena. A nebojte se, prohlídla jsem si své oblíbené pasáže i v českém překladu, a je to docela dobrý.

Ten příběh byl krásný sám o sobě, ale mě na tom dostal právě způsob vyprávění, černý humor a nehorázná ironie hlavní hrdinky, která šla právě v originále nejlépe poznat. Ukápla i slza, i když bych to zas tolik nedramatizovala, a vážně, jestli jste ji ještě nečetli, PROSTĚ MUSÍTE!

Stručný popis: Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat. Ti dva mladí lidé se výborně doplňují, a navíc je spojuje originální pohled na život i na chorobu, která je postihla. „Nejvtipnější smutný příběh“ je napsán s mimořádným smyslem pro humor a sarkasmus a díky autorovu vyprávěčskému talentu vyznívá velmi působivě.


4) Jakub Katalpa - Němci


Před nějakými dvěma roky (už fakt nevím) vyhrála tahle knížka nějakou českou literární cenu (Magnesii Literu?), a tak jsem věděla, že se nemůžeme minout. Téma soužití Němců a Čechů po konci druhé světové války se do mé čtenářské zkušenosti dostává čím dál více, a tohle byla jedna z těch nejlepších knih.

Když už jsem si ke konci myslela, že mě nemůže nic zaskočit, zase se tak stalo. Ohromně čtivá knížka, a pokud máte rádi příběhy odehrávající se hlavně na vesnici, kde vládne tvrdý režim, určitě si tuhle přečtěte. Zpětně bych jí možná dala i hvězdiček pět, a teď už spoileruju, protože se mi líbila daleko víc než Vyhnání Gerthy Schnirch od Tučkové, kterou jsem četla v září. 

Stručný popis: Ve svém novém románu zavádí Jakuba Katalpa čtenáře do prostředí německé rodiny zasažené útrapami první a druhé světové války, do válečných Sudet a poválečné Prahy. Slibný svět hlavní hrdinky, z počátku přímočaře bezstarostný, začíná s přibývajícím časem dostávat trhliny, růžové brýle střídá deziluze a před čtenářem vyvstává otázka – opravdu je možné po tolika letech nalézt pravdu?


5) Jo Nesbo - Švábi


Jestli můj blog čtete déle, víte o mém pokoušení se dostat do své obliby detektivky od Nesba. Zatím jsem to nevzdala, a dobrá zpráva je, že po Švábech ani nevzdám. ALE ...

Zase giganticky čtivý, daleko více než Netopýr - to je na jeho knihách asi zatím to nejlepší. Příběh z exotického prostředí Bangoku je taky děsně zajímavý, ale já mám prostě problém s tím, že na konci nejsem nijak překvapená a zápletka se mi po dočtení nezdá ani moc zvláštní nebo dechberoucí. Navíc se opakuje pořád ten samý vzorec - Harrymu zabijou nějakou ženu, která se mu líbí a on při honění se za vrahem skoro vždycky málem umře.

Stručný popis: V jednom bangkockém nevěstinci je nalezen norský velvyslanec v Thajsku. V zádech má nůž a v aktovce pedofilní pornosnímky. V Oslu vypuká na ministerstvu zahraničí panika, neboť velvyslanec měl úzké vazby na norského premiéra. Je bezpodmínečně nutné zabránit politickému skandálu. Opilý Harry Hole se zásobou vitamínu B12 nasedá do letadla, aby sehrál roli užitečného idiota. Jeho úkolem je případ vyřešit, ale přitom se do celé záležitosti co nejméně míchat.


6) Diane Setterfield - Třináctý příběh


Jedna z nejlepších knih, kterou jsem v poslední době četla. VÁŽNĚ! I když jí moc lidí nezná, má vesměs pětihvězdičková hodnocení, a proto si ji ihned napište na svůj seznam četby. Knížka je o spisovatelce, a hlavně mladé "novinářce", která nejvíc na světě zbožňuje knihy. Jestli se také považujete za milovníka knih, tohle vám prostě nesmí uniknout! Napnutá, jak vlastně celý příběh dopadne, jsem byla až do poslední stránky, a ani jednu skutečnost v ní neodhadla správně. Prostě mě nepřestávala překvapovat. 

A jak jsem se o ní vůbec dozvěděla? Probírali jsme s příbuznými naše nejoblíbenější knížky, a tahle mi byla doporučena. Vůbec se mi do ní nechtělo, a teď jsem nejvděčnější na světě. 

Stručný popis: Spisovatelka Vida Winterová již po desetiletí okouzluje čtenáře po celém světě svými strhujícími příběhy, ale ten nejúžasnější si dosud nechávala pro sebe. Teď však cítí, že se neodvratně blíží smrt, a tak se rozhodne konečně odhalit dlouho očekávaný třináctý příběh: tajemství svého života. Ale i mladičká badatelka Margaret , kterou si zvolila za autorku svého životopisu, v sobě dusí bolest z minulosti. Obě ženy pomalu rozkrývají své osobní příběhy plné vášně, lásky, krutosti a oddanosti, protože jen pravda může ulehčit umírání a otevřít cestu do budoucnosti. 


V srpnu jsem byla prostě hlavně nadšená. Četli jste něco z mého seznamu? A co na to říkáte?

6 komentářů:

  1. Četla jsem hvězdy nám nepřály, krásný, co víc říct =) A mechanickej pomeranč mám někde poznamenanej, ale ještě jsem se k němu nějak nedostala. Jsem ale ráda, že za to stojí.

    OdpovědětVymazat
  2. četla jsem Hvězdy nám nepřály, ale nebyla jsem z toho tak odvázaná, jak jsem četla na internetu...Možná tím, že jsem četla trošku podobný příběh v Nebe nezná vyvolených od Remarqua, možná že proto, že jsem to četla v češtině, těžko říct..
    A Mechanický pomeranč je prostě skvělá knížka, četla jsem ji už na gymplu a ani na film od Kubricka nedám dopustit, i když si pamatuju, že při prvním dojmu mě zklamalo, že byly interiéry tak moderní a Alexova matka mi přišla až skoro excentrická, představovala jsem si mnohem chudší domácnost :)

    OdpovědětVymazat
  3. musím říct, že jsem nečetla ani jednu :D i když na Mechanický pomeranč se tak nějak chystám :)

    OdpovědětVymazat
  4. Taky jsem zrušila před spaním seriály a místo nich beru do ruky knihu.. Je to supr :)
    Vzhledem k tomu, jaký jsou Hvězdy boom, měla bych si ji taky konečně přečíst.. ale smutné příběhy mě trochu odrazují, navíc už předem vím, jak to dopadne, což mě mrzí :/

    OdpovědětVymazat
  5. Zatím jsem nečetla. U Hvězd se trochu bojím že budu zklamaná, ale určitě na ně jednou dojde. Jinak se mi lbí Třináctý příběh a Mechanický pomeranč. I Němci vypadají lákavě... asi si tenhle článek uložím a... vrátím se zpět k panu Kolářovi a Ortenovi. :D

    OdpovědětVymazat
  6. Četla jsem z toho 3 věci - Hvězdy, Nesba a Jakubu Katalpu. Ta se mi líbila rozhodně nejvíc, i když vlastně i ten Greene byl dobrý. Nesbo má lepší knížky, třeba Červenka s příběhem, který se vrací do 2. světové války, byla zajímavější, než tohle Thajsko...

    OdpovědětVymazat