pondělí 14. července 2014

Jak jsem málem vyprokrastinovala čtení knihy Konec prokrastinace

zdroj: mitvsehotovo.cz
Konec prokrastinace (chorobné odkládání úkolů a povinností) od Petra Ludwiga je knižním hitem. Mnoho z mých přátel ji má doma, neustále o ní čtu různé recenze, a tak mě přirozeně zajímalo, jaká bude. Prokrastinace je teď dost módní slovo, ale když se nad tímto tématem zamyslím, zas tak velký problém s ní nemám. Ale čas od času se najdou v mém životě věci, které odsouvám. A pak když se do nich konečně dám a udělám je, vynadám si, že mi to trvalo tak dlouho....

Knížka mě ale moc zajímala, už z toho hlediska, že by mohla být skvělou motivací do další práce. Jenže já její čtení skoro vyprokrastinovala. Měla jsem jí doma půjčenou už před rokem, ale vrátila ji, aniž bych na ní sáhla.

Až před pár dny jsem se do ní skutečně začetla. Po několika stránkách mě Ludwigův styl psaní vtáhl a názorné obrázky k tématu snad ještě víc. Vše čistě, jednoduše a stručně vysvětleno. A často na příkladech. Nechci dělat ucelenou recenzi, těch je po internetu velké množství. Chci se spíš zamyslet nad věcmi, které mi přímo mluvily z duše.

zdroj: můj instagram
1) Kde je ten opojný pocit štěstí po tom, co splním svůj velký cíl?


O motivaci byla celá jedna kapitola a já se v ní poznávala jak nikdy. Především v pasáži o vnitřní motivaci. Pokud se za něčím dlouhodobě ženeme - splnit zkoušku, státnice, přijímačky atd - cesta k vysněnému cíli skoro nikdy není spokojená. Vždy si představujeme, jaké to bude, až cíl splníme. Když to ale přijde, doženeme ho, radost a euforie trvá jen několik hodin, potažmo dní. Pak už si na ten stav zvyknete. Snažíte si stanovit nový cíl a strastiplná cesta začíná nanovo. Takhle pořád dokola.

Představovala jsem si ten pocit, až třeba udělám státnice. Jak budu ležet v posteli, usmívat se do ztracena a budu nesmírně šťastná. Ten se však nikdy nedostavil. V den státnic jsem zapadla do postele, ihned usnula a druhý den byl ten tam. Přišel až s radostí celé rodiny, přátel nebo při zapíjecí párty. Někde tam v nitru je, ale já si ho fakt neužila tak, jak jsem si představovala.

Co radí Ludwig? Je toho víc, ale podle něj se právě na velké cíle nemáme tolik upínat. Cesta za nimi musí být dlouhodobá, musíme si ji prostě zpříjemňovat a hlavně rozkouskovat. Neumím to moc vysvětlit, tak si to kdyžtak přečtěte v knize :).

2) Jak se přimět k novým návykům a jak se zbavit zlozvyků


Tahle část mi přišla hodně přínosná. Potřebuju se naučit nějaký nový věci, dalších se zbavit. Teď hned! Kniha radí, jak na to. Jak musím začít s minimem a pomalu si dávky zvyšovat. A nebo naopak. Pokud se chci naučit dříve vstávat, ne hned nařizovat budík na 6:30, ale každý týden vstávat třeba o 15 minut dřív. To znamená - první týden vstávat v 8:00, další už v 7:45 atd. Myslím, že tyhle základy asi každý z nás zná, je ale důležitý, aby vám je někdo smysluplně zopakoval. A jak je to se zlozvykama?

zdroj: zenax.cz
Koukáte na příliš seriálů a chcete to omezit? Dobře! Jeden týden se dívejte každý den třeba na 4 díly, další týden už si povolte jen tři. Myslím, že by to šlo ne? Stejný případ jako s menším pitím alkoholu, kouřením, hubnutím nebo cvičením.

Prostě si pomalu dávky navyšovat, nebo snižovat. Prostě to půjde. To mě ale přivedlo k dalším myšlenkám. Co bych se nutně potřebovala naučit a čeho se zbavit?

Btw: říká se tomu buzer lístek. Co bude v budoucnu na tom mém?
1 článek za 14 dní, postupně jeden nebo dva články týdně!
1 přečtená kniha za 14 dní!
1 v týdnu uklidit celý pokoj!
atd atd atd

Každý z nás přece rád čmárá zelené fajfky na papír ne? Když jich totiž budete mít 20 za sebou, dávku si můžete snížit, nebo zvýšit. Dřív ne! A to je motivující jak prase!

zdroj: weheartit.com/bootschoen
Vše je o spolupráci


Další důležitý bod v knize, který si uvědomuji čím dál víc (viz. můj minulý článek). Spolupráce je při jakémkoliv úkolu důležitá a ve více lidech jde všechno snáz. To snad ani nemusím popisovat, ne? Ať už se jedná o projekt do práce či školy, víc hlav víc ví. Další lidé přinesou jiné, mnohdy lepší, nápady. Pomohou vám podívat se na věc kriticky a ukážou nedostatky. Ne proto, aby vás kritizovali, ale abyste odvedli co nejlepší práci.

To-do today


Opět trochu navazuji na svůj článek. Ludwigův To-do today je zjednodušeně lístek, na který si píšete věci, které ten den musíte udělat. Pospojujete je za sebe, a až dokončíte jednu z nich, můžete se vrhnout na druhou. Můžete si klidně rozepsat čas, nebo ho spíše odhadnout. A když něco dokončíte dřív než jste si mysleli - no není to skvělý pocit? Vždy je lepší velký úkol rozepsat do menších. Jakmile totiž budou z lístku mizet ty menší, budete mít super pocit, že opravdu něco děláte.

To nejhorší dávat vždy na začátek, to je jasňačka. Kniha ale ukazuje daleko víc podobných systémů práce, takže pokud vás zrovna tohle téma zajímá, běžte, a přečtěte si ji :)

zdroj: weheartit.com/junerosey

Flow-lístek


Tento nástroj se chystám v budoucnu vyzkoušet. Jde o zvýšení naší dlouhodobé spokojenosti tím, že si každý den zapíšeme tři pozitivní věci, které se nám staly. Možná to zprvu zní jako blbost, ale můžeme se k nim libovolně vracet a svoji náladu si tak zlepšovat. Když si navíc každý den vzpomenete na pozitiva, určitě budete alespoň na chvíli spokojenější, aniž byste o tom věděli.

Některé dny budou lepší, některé zas horší, ale o tom to je. 

Objektivita je nejdůležitější


Asi nejdůležitější část celé knihy. Objektivně si uvědomit, v čem jsme dobří a v jaké oblasti to můžeme dotáhnout dál. Jde o naše dlouhodobé vzdělávání, hledání objektivních zdrojů, zpochybňování sama sebe a hlavně o kritické myšlení.

Kniha má být především skvělou motivací do další práce. A já mohu jen potvrdit. Nakopne vás. Já už začala přemýšlet, co všechno si dám do svého buzet-lístku.

Četl někdo z vás Konec prokrastinace? A jestli ano, jaký na knihu máte názor? Pokud ne, přečtete si ji?


9 komentářů:

  1. Knihu jsem nečetla (ani předtím o ní neslyšela) a mám pocit, že nemám s prokrastinací problém, takže si ji asi ani nepřečtu... Ale děkuji za informaci, že taková kniha existuje a jaká je, aspoň to budu moct někomu doporučit/koupit:)

    OdpovědětSmazat
  2. Nikdy předtím jsem o téhle knize neslyšela ani ji neviděla, děkuju ti za tenhle článek skvěle se totiž hodí pro mamku :)

    OdpovědětSmazat
  3. už nějakou dobu po té knížce pokukuju a zamýšlím si ji přečíst :) navíc teď po přečtení tvého článku jsem si jistá, že se mi rozhodně bude hodit :D

    OdpovědětSmazat
  4. Petr Ludwig měl u nás kdysi v prvním semestru přednášku o prokrastinaci. Bylo to ještě před vydáním knihy a mluvil o tom :) Byla to jedna z těch nejlepších přednášek v mém životě a moc mi toho dala! Taky měl přednášku o time-manegementu, protože umět využít správně čas je na právech docela klíčové, aby se všechno stíhalo.
    Knížku máme doma, dávala jsem jí ségře k Vánocům a myslím, že ji taky "vyprokrastinovala" :D

    OdpovědětSmazat
  5. Jo a a ještě bych chtěla dodat, že tahle knížka je u nás na právech strašnej hit, má ji snad půlka ročníku :D

    OdpovědětSmazat
  6. Přidala jsem si tě na instagramu, určitě mě poznáš ;)

    OdpovědětSmazat
  7. Já jsem se v poslední době přistihla, že spoustu knih nedočítám do konce. Jakmile prokouknu pointu příběhu, jsou její stránky spočítány... Třeba si i tuhle pořídím do sbírky :)

    OdpovědětSmazat
  8. Tohle slovo opravdu nemám rád, je hrozně mainstream. Ačkoliv mainstream je už taky hodně mainstream... Podobný chytrý knížky jsem nikdy neměl moc rád. Mám pocit, že jejich čtení je vlastně odsunování problémů. Ale dá se z toho vytáhnout hodně chytrých věcí, jen se to nesmí brát jako bible.

    OdpovědětSmazat